Kompas je velmi jednoduchý principem, zmagnetizovaná střelka, nyní někdy i disk, nám označeným koncem ukazuje k Severnímu (od významu zeměpisný sever) magnetickému pólu, neoznačeným koncem, k pólu jižnímu. Důležité je kvalitní uložení hrotů osy střelky, v obvykle safírovém ložisku, jeho ochrana před poškozením nárazy a hlavně zatlumením pohybu střelky v kapalině a tudíž rychlým ustálením do správného směru. Pouzdro s antistatickou kapalinou a střelkou musí snést značně extrémní nároky na teplotu, tlak a mechanické poškození, protože musí vždy a všude spolehlivě pracovat. Například již zmíněná buzola Sport 4 mě na vrcholu Elbrusu sklamala tím, že snížením okolního tlaku vzduchu se utvořila v tlumící kapalině bublina, která mi jakékoliv přesné měření na vrcholu zcela znemožnila! Jinak je to buzola pro běžné užívání zcela dostatečná. Například firma Brunton proto testuje svá pouzdra, se střelkou uloženou v kapalině, při teplotách od –40 do +120 °C a při tlacích od výšky přes 12 km, až do hloubi zemských propadlin.
Důležitý úkon při používání buzoly, je možnost co nejpřesnějšího zaměření buď skutečného cíle a následný odečet jeho azimutu, nebo z daného azimutu určit co nejpřesněji nějaký bod v krajině, kam směřuje. Pro běžné nároky stačí přesnost měření 1–2 ° a rozdělení kruhové stupnice buzoly tomu odpovídá. Buzolu musíte držet vodorovně aby se střelka mohla volně otáčet. Nejjednoduší buzoly mají jen označení směru provedené výraznými čarami na povrchu úhloměru, lepší už je jakýsi zaměřovač typu hledí-muška a nejpřesnější, pro naše outdoorové účely, je průhled prizmatickým hledáčkem, kde v průhledu současně vidíme, jak údaj na stupnici, tak i místo tam hledíme. Některé dokonalejší buzoly jsou navíc doplněny i sklonoměrem (clinometr).
Musím se také zmínit o popularizované metodě, určování směru Sever-Jih pomocí ručkových hodinek. Tato metoda je vhodná v oblastech kolem polárního kruhu a směrem k pólům. Čím blíže k rovníku, tím více je i nepřesná, kolem rovníku je samozřejmě už nepoužitelná. Uvědomte si, že váš místní čas na hodinkách platí pouze, jste-li přímo na poledníku vašeho časového pásma! Jste-li na východ od něj, musíte vždy připočítávat opravu času, na západ ji odečítat. Na každý stupeň zeměpisné délky jsou to 4 minuty času, na zeměpisnou minutu 4 sekundy času a pro přesnější měření pak potřebujete nejlépe i astronomické tabulky a přesný chronometr. Nesmíte zapomenout na časté užívání letního času a na místní čas, pro jaký poledník vlastně platí. Obecně tuto metodu nelze doporučit k použitelné přesnější orientaci, je to jen přibližné určení základních světových stran. Podobnou přesnost dosáhnete i určováním směru podle fází Měsíce, nebo pohledem na nalezenou Polárku, ještě hůře pak na Jižní kříž.