Pyrotechnika Vánoční František malý 3ks VANILKA

Františci František je označení pro vonný kužel zapalovaný o Vánocích.

Františky již neodmyslitelně patří do každé domácnosti, která se hlásí k tradicím vánoc.

Vůně kadidla, která je pro ně typická se tak přenesla z chrámů i do rodinných příbytků.

Kadidlo neboli olibanum bylo jedním z darů, které přinesli tři králové nebo spíše mudrci právě narozenému Ježíškovi. A to mělo jistě svůj význam.

Tradice pálení františků k nám přišla přibližně v 18. století z Krušnohoří. Dle nejrůznějších tradic má tento rituál zbavit dům negativních sil, bolesti a zla.Její kořeny ovšem sahají podstatně hlouběji až do archaických dob, kdy se vykuřovaly a očišťovaly příbytky na přelomu starého a nového roku. Jméno františek získaly tyto kužílky nejspíše od zakladatele novodobého pojetí Vánoc, Františka z Assisi.

A co to vlastně ten františek je? Jedná se o dřevěné uhlí (nejčastěji z lípy), které se pomele a do uhelné směsi se pro svou specifickou vůni přidává kadidlo a další vonné složky. Směs je následně modelována do malých kužílků – františků, jejichž vršky se zapálí a uvolňují svou jedinečnou vůni, která k vánocům neodmyslitelně patří.

JAK SPRÁVNĚ ZAPÁLIT FRANTIŠKA

Nejlépe nad svíčkou, nebo zapalovačem přidržte špičku františka v plameni po dobu 15 - 20 sekund. Pomalu s ním v plameni otáčejte, aby došlo k rovnoměrnému zapálení vnějšího okraje. Po vytažení z plamene je dobré ho ještě mírně rozfoukat. Jedná se o pálené dřevěné uhlí – často se používá lípa. Dřevěné uhlí se namele a přidá se k němu kadidlo (olibanum) – pryskyřice z kadidlovníku pravého (Boswellia sacra), které dodává hořícímu františku známou vůni.

Vůně kadidla totiž dokáže pomoci člověku povznést se od pozemského trmácení také k duchovnějším stránkám života aniž by ztratil kontakt s realitou všedního dne. A snad právě proto byla tato vůně při slavnostních duchovních obřadech, společně s myrhou, používána už v pradávných svatyních a měla jistě i Ježíškovi pomoci splnit úkol, který si na zemi vybral. Rozemleté dřevěné uhlí a pryskyřice se smíchají s pojivem na těsto o hustotě podobné, jako když se o Vánocích dělá cukroví „vosí hnízda“. Pak se z něj speciálně upravenými kleštěmi vymačkají jednotlivé homolky, kterése suší na sluníčku nebo v sušárně.